Proč fotím Kladské pomezí
Většina z nás má svůj oblíbený kout, kam se rád vrací. Pro mě je to oblast, které se říká Kladské pomezí. Dříve se říkalo také Jiráskův kraj, pod tímto názvem ho mám zažitý dodnes. Je ale pravda, že k tomuto kraji patří i další spisovatelé – Božena Němcová, bratři Čapkové, Josef Škvorecký…, a proto užiji raději název Kladské pomezí. Nebudu ho popisovat, to už udělali jiní a pokud vás zajímají fakta o tomto kraji, podívejte se např. na stránky www.kladskepomezi.cz. Pro případ, že byste ale na uvedený odkaz klikat nechtěli, tak vězte, že se jedná o poměrně rozlehlou oblast východních Čech nebo Královéhradeckého kraje. Vymezit přesnou hranici asi možné není. Ale dejme tomu jako jižní hranici bych bral kraj od Nového Hrádku k řece Metuji, po jejím toku do Jaroměře. Z ní bych to vzal k Babiččinu údolí a po řece Úpě přes Úpici až k Poříčí u Trutnova a polské hranici k severnímu konci Jestřebích hor. Vzhledem k jejich podobnosti a prý i stejné geomorfologii bych sem přihodil i Vraní hory s Královeckým Špičákem. Jinak by asi chudinky zůstaly úplně osamocené, ke Krkonoším mají sakra daleko. Dále už by hranice Kladského pomezí šla po hranicích s Polskem, přičemž ale polské příhraničí a hlavně oblast Stolových hor bych drze přičlenil rovněž.
Věnovat zvláštní a hodně obsáhlou fotogalerii tomuto kraji jsem se rozhodl z prostého důvodu. Byl jsem ještě malý kluk, když jsme sem jezdili s rodiči na chalupu do Horního Dřevíče. Prožil jsem tu několikeré prázdniny, tady mě rodiče učili vnímat a vychutnávat krásy přírody při našich výletech a díky tomu mi přirostl tento kout k srdci. S manželkou se věnujeme pěší turistice. Jak můžeme, jezdíme (a hlavně chodíme) po celé republice. Ale občas se stane, že manželka nemůže a tehdy beru foťák a vyrážím téměř výhradně sem – do kraje skal, kopečků, potůčků, klidu a nesmírně bohaté sítě značených turistických cest. Mohu se snad s hrdostí mně vlastní pochlubit, že ty značené jsem prošel úplně všechny, včetně těch nejnovějších. Občas lituji, že tady nebydlím a z důvodu mé práce ani bydlet zatím nemůžu. Naštěstí zdejší krajina je - jak někdy říkám - docela důchodcovská. Tedy žádné extrémní terény (až na pár výjimek ve skalách), spousta krátkých, dobře značených okruhů. Broumovsko, Machovsko, Javoří a Jestřebí hory a jejich okolí, to je zkrátka ideální kraj pro relax. A tak si už teď představuju, jak si tady v osmdesáti, devadesáti (ale co, ať nežeru, klidně ve stovce!) budu pěkně vykračovat s hůlkou v ruce jedné a rukou mé ženy v ruce druhé a kochat se místními krásami.
Budu velice rád, když se vám alespoň některé fotky budou líbit a přimějí vás různá místa Kladského pomezí navštívit. A kdyby vás moje fotky o kráse Kladského pomezí přesvědčit nedokázaly nebo vám některá místa v galerii chyběla, tak vřele doporučuji navštívit stránky Jana Moravce
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/. Na nich když budete hledat, najdete všechno (a třeba i ještě něco navíc). Další krásné fotky tohoto kraje pak najdete na
a na